Zprávičky z Červené třídy

Zprávičky z Červené třídy

Publikováno: 
02. 10. 2020

Zdravíme všechny čtenáře. Rozhodli jsme se, že vždy za nějaký čas, sepíšeme činnosti, zážitky a akce, které jsme společně v Červené třídě zažili. A tak začínáme.

První měsíc nám uběhl jak voda a my jsme si postupně zvykli, na novou třídu, kamarády a pan učitelky. Ze začátku byly u někoho slzičky, ale to se po pár dnech zpravilo a teď už tu máme jen samé usměvavé děti. Tento měsíc jsme si povídali nejen o tom, jak to v naší školce chodí a jak bychom se tu měli chovat, ale také o tom, kdo je náš kamarád, kde bydlíme a také o tom, že ovoce a zelenina jsou moc zdravé a baštíme je, abychom měli sílu. Seznámili jsme se s pravidly naší třídy. Třeba Ouškové, když mluví jeden, tak ho ostatní posloucháme, nebo Pusinkové, že se používají kouzelná slovíčka, jako prosím, děkuji, dobrý den a nashledanou, nebo také Srdíčkové, že jsme všichni kamarádi a jsme na sebe hodní. Jednoho dne nám R. povídá“ paní učitelko, napíšete prosím ty pravidla i ven na nástěnku?“ A proč ptáme se? „No protože taťka doma furt zuří a tak aby ty pravidla taky znal, aby to pomohlo“. :) Když to šlo, chodili jsme ven. Většinou na hřiště, ale i na zadní zahradu, nebo do ďolíku. Na procházku, třeba k řece, se ještě chystáme, chození za sebou nám ještě trochu dělá problém a tak to musíme natrénovat. Měli jsme tu dokonce už i divadlo, maňáskové“, které bylo o zdraví, co máme jíst a co ne, a když jsme nemocní, tak že nemáme chodit ven, ale vyležet se doma. Občas byli někteří z nás chvilku nemocní. M. nám povídá“ Achjo, já už zase budu nemocnej“. Jakto? „Maminka mi zase dává takovou tu medicínu, tu sladkou, jako slivovice, víš?“ Pro některé z nás začal také kroužek „pohybovky“, který jsme si taky užili. Pak by se nám měli rozjet i další, a věříme, že se nám i přes aktuální situaci brzo rozběhnou, i na ně se totiž děti moc těší. A také jsme slavili troje narozeniny. To bylo moc fajn, protože jsme vždy kamarádům popřáli, a oni nám přinesli nějakou malou dobrůtku. Naše přání pro kamarády jsou pečlivě vymýšlena. T: všechno nejlepší, hodně zdraví, ať tě nezlobí sestřička, ať tě nezlobí bratříček,.. paní učitelka povídá:“ Ale Z. nemá bratříčka?“ T: no tak až se narodí, tak aby ji nezlobil. A aby ti maminka koupila dneska v obchodě všechno, co chceš, třeba auťák, nebo nějaký traktor“.

To je zatím vše, co jsme v září zažili. A co nás čeká? Třeba divadlo opět ve školce “Záhady dědečkova dvorku“, nebo „Sférické kino“ a také, kdo bude mít zájem, focení. S paní učitelkama si budeme povídat o „Podzimníčkách“, o podzimu i o našem těle.

Tak zase příště :)