1 Identifikační údaje o škole

1.1 Název ŠVP

NÁZEV ŠVP: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

MOTIVAČNÍ NÁZEV: Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je vždycky prima

1.2 Údaje o škole

NÁZEV ŠKOLY:

Mateřská škola Olomouc, Rooseveltova 101, příspěvková organizace

SÍDLO ŘEDITELSTVÍ ŠKOLY:

Rooseveltova 101, Olomouc, 77900

KONTAKTY:

Statutární zástupce školy:
ředitelka – Bc. Marcela Chromková
tel.: 604 551 410
e-mail: ms.rooseveltova@seznam.cz
Zástupkyně ředitelky školy:

Bc. Michaela Čubíková

tel.: 585 423 631

e-mail: luzicka.ms@seznam.cz

MŠ Rooseveltova:
telefon: 
– Zelená, Červená, Žlutá třída: 585 434 648
– Duhová třída: 583 034 041
– Modrá třída: 588 000 662
e-mail: ms.rooseveltova@seznam.cz
web: www.msrooseveltova.cz
MŠ Lužická:

telefon: 585 423 631

e-mail: luzicka.ms@seznam.cz

web: www.msluzicka.cz

REDIZO: 600139441

IČO: 75029651

STATUTARNÍ ZÁSTUPCE ŠKOLY: Bc. Marcela Chromková

1.3 Zřizovatel

NÁZEV ZŘIZOVATELE: Statutární město Olomouc

ADRESA ZŘIZOVATELE:
Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 583
779 11, Olomouc

KONTAKTY:
Odbor školství
Palackého 14, 779 11 Olomouc
telefon: 588 488 570
e-mail: mmol.oskol@olomouc.eu

1.4 Platnost dokumentu

PLATNOST DOKUMENTU: od 1. 9. 2022

VERZE ŠVP: 2022

ZPRACOVATELÉ PROGRAMU: Bc. Marcela Chromková, Bc. Michaela Čubíková

ČÍSLO JEDNACÍ: 118/22

DATUM PROJEDNÁNÍ V PEDAGOGICKÉ RADĚ: 29. 8. 2022

………………………………………… ………………………………………….

ředitel školy Razítko školy

Bc. Marcela Chromková

2 Obecná charakteristika školy

2.1 Velikost školy

Kapacita školy (obě pracoviště): 231 dětí (MŠ Rooseveltova 106 dětí, MŠ Lužická 125 dětí)

Počet tříd: Celkový počet tříd 10 (MŠ Rooseveltova 5 tříd, MŠ Lužická 5 tříd)

Počet pracovníků: 21 pedagogických a 8 provozních pracovníků

(MŠ Rooseveltova: 11 pedagogických, 4 provozní, MŠ Lužická 10 pedagogických, 4 provozní)

V případě potřeby a možnosti je stálý počet pracovníků doplňován o další pracovníky (např. asistenty pedagoga, chůvy, školní asistenty, apod.).

2.2 Lokalita školy

Mateřská škola Rooseveltova se nachází v městské lokalitě Olomouc-Nové Sady, hned vedle Základní školy Rooseveltova a sídliště v blízkosti řeky Moravy. Mateřská škola Lužická je situována uprostřed sídliště v městské lokalitě Olomouc-Povel. Navzdory umístění v urbanizovaných oblastech jsou obě MŠ obklopené velkou zahradou s množstvím zeleně.

2.3 Charakter a specifika budovy

Mateřská škola byla zřízena 1. 1. 2003 jako příspěvková organizace a k 1. 7. 2005 se stala MŠ Lužická 7 odloučeným pracovištěm MŠ Rooseveltovy 101, Olomouc. Státní mateřskou školu tak tvoří dvě součásti dohromady s celkovou kapacitou 231 dětí.

Pracoviště Rooseveltova – sídlo ředitelství MŠ

MŠ Rooseveltova se skládá ze dvou budov – hlavní starší budovy, která však z venčí i zevnitř prošla rekonstrukcí, kde se nachází čtyři třídy a keramická dílna, či prostory pro realizaci zájmových kroužků, a druhé nové moderní budovy, na které je umístěna jedna třída. Celkově má tedy MŠ Rooseveltova pět homogenních tříd (duhovou, zelenou, červenou, modrou a žlutou) a maximální kapacitu 106 dětí. Mateřskou školu navštěvují děti ve věku od 2 do 7 let. V každé třídě pracují dvě učitelky, podle aktuální situace také asistent pedagoga či chůva. Provoz MŠ zajišťují čtyři provozní pracovnice. Celodenní provoz MŠ je od 6:15 do 17:00 hod.

Všechny třídy jsou moderně, esteticky a funkčně vybaveny, ke každé třídě náleží šatna a umývárna. Jsme schopni integrovat tělesně i mentálně postižené děti, bezbariérovost jedné z budov je tak výhodou jak pro možnou integraci tělesně postižených dětí, tak pro docházku dětí dvouletých, které tak nemusí chodit do schodů.

Umístění MŠ Rooseveltova na frekventované ulici je kompenzována vybavením každé třídy rekuperací, která tak zabraňuje přístupu nežádoucích látek ze vzduchu do tříd. Výhodou je však velmi dobrá dostupnost, jak autem s možností parkování v areálu MŠ a sousední ZŠ, tak dostupnost městské hromadné dopravy díky zastávkám autobusu a tramvaje, které se nacházejí v její blízkosti.

K MŠ Rooseveltova náleží a bezprostředně navazuje rozsáhlá zahrada, kde se nachází jak betonové, tak přírodní dětské hřiště vybavené průlezkami, pískovišti a prostory k pěstování rostlin. Je zde také lesopark, který využíváme při sportovních činnostech, pro hry dětí a při ekologické výchově během celého roku, ale také ke společným akcím dětí, rodičů a ostatní veřejnosti z okolí MŠ. V blízkosti MŠ Rooseveltova proudí řeka Morava, podél níž vede stezka, která je často využívaná k vycházkám především starších dětí, kdy tak děti mohou sledovat přírodu a vodní živočichy.

MŠ Rooseveltova sousedí se Základní školou Rooseveltova, v blízkosti se také nachází Centrum denních služeb pro seniory, oba tyto subjekty se řadí mezi naše partnery, mezi které patří také např. SEV Sluňákov, DDM Olomouc, městská knihovna apod. Od roku 2021 jsme zapojeni do projektu Se Sokolem do života.

V mateřské škole obvykle probíhají dle zájmu kroužky jako např. angličtina, sportovní kroužek, jóga a jiné, stejně tak obvykle bývá možnost přihlásit děti na plavecký a lyžařský kurz.

Pracoviště Lužická – odloučené pracoviště

Budova MŠ Lužické je 44 let stará a prošla postupnou rekonstrukcí, která přispěla k jejímu oživení a zmodernizování. V listopadu 2018 škola oslavila 40leté výročí od jejího založení.

Mateřská škola se nachází v městské části Olomouc-Povel, uprostřed velkého sídliště. Ze všech stran ji obklopuje rozsáhlá školní zahrada, která dětem zajišťuje nejen pohybový ale i celkový rozvoj, učení a poznání. Zahrada prošla v posledních letech revitalizací a je opatřena novým dopravním hřištěm z protiskluzového povrchu a mlhovištěm, které slouží na osvěžení dětí v letních měsících. Mimo to je opatřena prolézacími hrady, houpadly, pískovišti a stinným lesíkem.

Mateřská škola Lužická je pětitřídní škola. Čtyři třídy jsou umístěny v hlavní budově školy a pátá třída je v provozu od 1. 4. 2022 a nachází se ve vedlejší budově. Všechny třídy jsou prostorné a moderně vybavené tak, aby odpovídaly věku, potřebám a zájmům dětí. Složení tříd je homogenní – děti jsou rozděleny podle věku.

Mateřskou školu navštěvují zpravidla děti od 2,5 až 7 let do naplnění kapacit. V každé třídě s dětmi pracují dva kvalifikovaní pedagogové, dle možnosti a potřeby i asistentky pedagoga. Celkový provoz MŠ zajišťují čtyři provozní pracovnice.

Jsme zapojeni do projektu: Se sokolem do života – projekt na podporu pohybových dovedností dětí. Součástí tohoto projektu jsme již od roku 2018.

Škola nabízí nad rámec zájmové kroužky pro děti, mezi které standardně patří anglický jazyk, sportovní kroužek a v zimní sezóně i lyžařský kroužek.

Našimi stálými partnery pro spolupráci jsou zejména MmOl, odbor školství v oblasti ekonomické, organizační, DDM Olomouc v oblasti ekologické výchovy, ZŠ Heyrovského v oblasti spolupráce před nástupem dětí do ZŠ, kina, divadla, knihovny a další instituce v oblasti kultury.

Součástí obou MŠ je i výdejna stravy, jídlo se dováží ze školní jídelny při ZŠ Holečkova. Děti mají pestrý a vyvážený jídelníček, který je každý den obohacen o čerstvé ovoce a zeleninu. Mimo to mají děti během celého dne k dispozici dostatek tekutin, který zajišťuje jejich pitný režim.

Obě MŠ jsou chápány jako součást širší komunity a snaží se o způsob výchovy a vzdělávání, který vede ke zdravým životním postojům a demokratickým zásadám chování a jednání člověka.

3 Podmínky vzdělávání

3.1 Věcné podmínky

MŠ Rooseveltova

Mateřská škola sestává ze dvou prostorných, moderně zrekonstruovaných budov, předškolní vzdělávání tak probíhá v dostatečně velkých prostorech, které jsou odvětrávány pomocí rekuperace. Třídy i herny jsou esteticky barevné, podnětné a uspořádané tak, aby umožňovaly frontální, skupinové i individuální činnosti dětí.
Třídy i ostatní prostory MŠ určené pro děti jsou vybaveny dětským nábytkem, tělocvičným nářadím, zdravotně hygienickým zařízením (umývárny, toalety) i vybavením pro odpočinek dětí, které odpovídají počtu dětí a antropologicky věkovým kategoriím jednotlivých tříd.
Ve všech třídách i hernách je dostatek hraček, pomůcek a materiálů, které odpovídají věku dětí i jejich počtu, vybavení je pravidelně obměňováno a doplňováno. Jejich uložení umožňuje přístupnost a dostupnost pro děti v souladu se společně stanovenými pravidly používání.
Každá třída disponuje svou šatnou, která zároveň slouží jako prostor pro prezentací dětských prací a informací pro rodiče.
K budovám mateřské školy náleží obrovská zahrada umožňující široké využití pro pohybové i jiné činnosti. Je členěna na několik segmentů:
– betonové hřiště s kamínky, skluzavkami a průlezkami;
– dále travnatá zahrada s houpačkami, průlezkami, zahradním domečkem s hračkami a pomůckami;
– „terénní“ hřiště nazývané „dolík“ obklopené stromy, které umožňuje široké vyžití po celý rok, v zimě k sáňkování, v ostatních měsících ke hrám s přírodninami, pozorování přírody a zdolávání terénu;
– sportovní hřiště s umělým povrchem, které je ohraničeno mantinely;
– mlhoviště využívané k osvěžování dětí v letním období;
– na zahradě je také rozmístěno několik pískovišť a bylinková zahrádka.
Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy jsou v souladu s bezpečnostními a hygienickými normami dle platných předpisů.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zlepšit materiální vybavení v oblasti didaktických pomůcek a tělocvičného nářadí, dále vybudovat bylinkový záhonek a přírodní edukační stanoviště.

MŠ Lužická

Předškolní vzdělávání v mateřské škole probíhá v prostorech, které jsou dostatečně velké, vzdušné a dobře větratelné. Jsou uzpůsobeny tak, aby v nich mohly probíhat frontální, skupinové i individuální činnosti dětí.
Ke spokojenosti dětí přispívá i barevné pojetí tříd a heren.
Veškeré vybavení MŠ – dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárna, toaleta) i prostory určené k odpočinku dětí odpovídají počtu dětí i zdravotním požadavkům.
Třídy i herny jsou dostatečně vybaveny výchovně vzdělávacími i zájmovými pomůckami, které jsou pravidelně obměňovány a doplňovány. Vše je umístěno na místech, které jsou dětem dobře dostupné.
Informace pro rodiče jsou přehledně umístěné v šatnách a chodbách MŠ, které zároveň slouží k prezentaci výtvarných a pracovních děl dětí.
Na budovy MŠ navazuje bezprostředně prostorná zahrada, jejíž součástí jsou:
– dvě dětská hřiště s dřevěnými prolézačkami;
– tři pískoviště;
– dopravní hřiště;
– dětská houpadla;
– dětský domeček;
– altánek, kde si mohou děti i kreslit;
– mlhoviště, které slouží pro osvěžení dětí v teplých měsících;
– kopec, který se během zimy využívá k sáňkování.
Veškeré prostory MŠ korespondují s hygienickými a estetickými normami platných předpisů.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností postupně zlepšovat a vybavovat školní zahradu.

3.2 Životospráva

MŠ Rooseveltova

Podávaná strava, která je do naší MŠ dovážena ze ŠJ Holečkova, odpovídá předpisům, je plnohodnotná a vyvážená, doplňovaná každodenně o čerstvé ovoce a zeleninu.
V případě speciálních stravovacích požadavků ze zdravotních důvodů se lze domluvit se ŠJ Holečkova, která umožňuje dietní stravování v bezlepkové a bezlaktózové variantě.
Mezi jednotlivými pokrmy jsou vždy dostatečné časové intervaly.
Pitný režim je zajišťován jak podáváním pití ke každému jídlu, tak je v každé třídě k dispozici konvice s nápojem a kelímky pro pití v průběhu dne. V teplých měsících se dbá na pitný režim při pobytu venku, kdy si každá třída s sebou vezme nádobu s pitím a kelímky.
Děti nejsou do jídla nuceny, je jim nabídnuto a dle potřeby k němu motivováno.
Režim dne je uzpůsobený potřebám a věku dětí, je organizován tak, aby byl zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, avšak s ohledem na aktuální situaci.
Děti jsou, v souladu s příznivostí ovzduší a počasí, každý den venku, kde mají dostatek prostoru k volnému pohybu. K pobytu venku jsou využívané jak široké možnosti zahrady u MŠ, tak jsou zařazovány procházky po okolí MŠ. V teplých měsících je často realizovaná část vzdělávacích činností venku a tím i prodloužený venkovní pobyt.
Individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí je respektována a zohledňována v denním programu. Při odpočinku je dětem každý den čtena pohádka nebo pouštěna relaxační hudba. Dle možností a potřeb jsou dětem se sníženou potřebou spánku po krátkém odpočinku nabídnuty klidové činnosti či jsou s nimi realizovány individuální vzdělávací činnosti u stolečku. Stejně tak je respektovaná a zohledňovaná větší potřeba spánku u některých dětí, kterým je dopřán dostatečný čas a klid na odpočinek.
Děti nejsou ke spánku nuceny.
V souladu s hygienickými podmínkami jsou pravidelně dětem měněny lůžkoviny, rovněž je dbáno na dodržování přiřazení lůžkovin značce každého dítěte.
Starší děti jsou vedeny k pravidelné zubní hygieně před odpočinkem.
Učitelé jsou svým chováním dle zásad zdravého životního stylu dětem přirozeným vzorem.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zlepšit systém pitného režimu v MŠ, realizovat projekty zaměřené na zdravý životní styl. V teplých měsících trávit více čase venku.

MŠ Lužická

Stravování dětí zajišťuje ŠJ Holečkova, v MŠ je pouze výdejna stravy.
Stravování dětí v MŠ se řídí platnými zákony a vyhláškami, závislými na cenách potravin. Děti se stravují na základě racionální výživy dle stravovacích norem. Strava je pestrá a vyvážená. Denně mají děti dostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Mezi pokrmy jsou vždy dostatečné intervaly.
Děti jsou k jídlu motivovány. Jídlo je jim nabízeno nikoli nuceno.
Některé kuchyňky jsou opatřeny troubou – děti ji využívají pro pečení vánočního cukroví či jiných vlastních dezertů.
Pitný režim – každá třída je vybavena termonádobou, ve které je během celého dne dostatečné množství tekutin. Tekutiny se během dne doplňují a střídají. Děti mají své hrnky a mohou si chodit pro pití samy kdykoliv během dne. Při pobytu venku je v teplých měsících využíváno pítko umístěno na ŠZ.
Pokud dítě trpí potravinovou intolerancí je možno se se ŠJ domluvit na speciální stravě, která daný alergen nebude obsahovat.
Pobyt venku se uskutečňuje denně, přizpůsobuje se kvalitě ovzduší a počasí. Děti využívají ve velké míře k volnému pohybu venku školní zahradu, která slouží v letních měsících nejen k prodloužení pobytu, ale i k pohybovým možnostem a odpoledním aktivitám. K prožitkovým podnětům přispívají také procházky do okolí mateřské školy.
Děti předškolního věku mají různou potřebu odpočinku a spánku. Každý den se dětem čte pohádka nebo pouští relaxační hudba. Dětem se sníženou potřebou spánku je po krátkém odpočinku nabídnuta klidová činnost u stolečku. Děti s větší potřebou spánku mají na odpočinek klid i dostatečný čas.
Děti nejsou ke spánku nuceny.

Záměry:

V teplých měsících trávit, co možná nejvíce času venku – dopoledne i odpoledne.

3.3 Psychosociální podmínky

MŠ Rooseveltova

V mateřské škole panuje přátelská atmosféra, jak v kolektivu pracovníků, tak v kolektivech dětí. V tomto bezpečném prostředí se tak mohou všichni cítit jistě, dobře a spokojeně.
K nově příchozím dětem pedagogové přistupují velmi citlivě, umožňují postupnou adaptaci podle individuálních potřeb každého dítěte.
Učitelé respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování. Při veškerém dění v mateřské škole se učitelé snaží navozovat klidnou, pohodovou atmosféru bez násilí či nátlaku na děti, které tak nejsou neúměrně zatěžovány a neurotizovány spěchem ani nadměrnou náročností činností.
Všechny děti mají rovnocenné postavení, žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Učitelé se vždy snaží jít dobrým příkladem, věnují stejnou péči všem dětem, předávají dětem hodnoty a postoje, ukazují, že rozdílnost není špatná vlastnost. Ve všech třídách se dbá na společné vytvoření pravidel soužití a jejich dodržování. Výskytu nevhodného chování mezi dětmi, např. zesměšňování či ubližování je vždy věnovaná zvýšená pozornost a snaha tyto problémy vyřešit.
Učitelé ve své práci : – směřují k přímé, vstřícné, empatické a naslouchající komunikaci, projevují dětem důvěru, dostatečně oceňují snahu dětí, umožňují jim zažít úspěch. – vytváří vzdělávací nabídku ve spolupráci s dětmi a jejich zájmy a potřebami, odpovídá mentalitě předškolních dětí.
Vztahy mezi zaměstnanci MŠ i dětmi jsou založeny na vzájemné důvěře, toleranci, ohleduplnosti a zdvořilosti, solidaritě, vzájemné pomoci a podpoře.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zdokonalit proces adaptace pro děti – umožnit rodičům trávit čas s dítětem. Nadále vést k posilování neformálních vztahů ve třídě.

MŠ Lužická

Nově příchozí děti mají možnost postupné adaptace na nové prostředí a situace. Dle individuálních potřeb dětí a jejich sociální vyzrálosti jsou postupně a nenásilně začleňovány do kolektivu třídy.
Učitelé respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají jejich uspokojování – jednají nenásilně, přirozeně a citlivě.
Děti nejsou neúměrně zatěžovány ani neurotizovány spěchem nebo nadměrnou náročností činností.
Všechny děti mají rovnocenné postavení, žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Je přísně vyloučeno zesměšňování a podceňování, manipulace dětí nebo podpora nezdravé soutěživosti.
Prostředí třídy je pro děti bezpečné, kamarádské a plné pohody – děti zde rády tráví čas. Učitelka je dětem vždy nápomocná, ale snaží se v dětech podporovat a rozvíjet samostatnost i zdravé sebevědomí.
Rovněž všichni zaměstnanci školy se spolupodílejí na vytváření lepších psychosociálních podmínek:

– Podporují vstřícnou, otevřenou, upřímnou a empatickou komunikaci.

– Umožňují dětem spolupodílet se na vytváření vzdělávací nabídky – zařazují jejich nápady do programu.

– Vztahy mezi dospělými i dětmi jsou založeny na důvěře, toleranci, zdvořilosti, solidaritě a vzájemné pomoci.

Záměry:

3.4 Organizace chodu

MŠ Rooseveltova

Mateřská škola s provozem 6:15-17:00 hod. má daný časový harmonogram režimu dne, avšak je zde prostor pro reakce na aktuální situaci a denní řád se tak stává dostatečně pružným.
Pohybové aktivity včetně zdravotních cviků jsou součástí každodenního programu.
Ve všech třídách je zázemí a poskytován dostatečný čas i prostor pro spontánní činnosti dětí tak, aby byl poměr spontánních a řízených činností v denním programu vyvážený.
Učitelé organizují činnosti jak individuálně, tak skupinově i frontálně, děti jsou podněcovány a vedeny k vlastní aktivitě, experimentování, samostatnosti ale i spolupráci s ostatními dětmi. Všechny činnosti jsou organizovány s ohledem na individuální pracovní tempo dětí.
Ve třídách se nepřekračují maximální počty dětí, ke spojování tříd dochází v nezbytně nutných případech vyplývajících z personálního zajištění či technických důvodů a dalších aktuálně vzniklých situacích.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zkvalitnit vzdělávací nabídku využíváním zahrady jako učebního prostoru s možností realizování široké nabídky metod a forem vzdělávacích činností.

MŠ Lužická

Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje pedagogům reagovat na individuální možnosti dětí, či aktuálně změněné potřeby.
Do denního režimu jsou pravidelně zařazovány zdravotně preventivní pohybové aktivity.
Poměr spontánních a řízených činností je během dne vyvážený, a to včetně aktivit, které MŠ organizuje nad rámec běžného programu. Děti mají dostatek prostoru i času pro spontánní hru, na její dokončení či na pozdější pokračování ve hře.
Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti podněcovaly k vlastní aktivitě a experimentování, aby děti pracovaly svým tempem.
Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové a frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách.
Děti mají dostatek volnosti a svobody, ale musí dodržovat předem dohodnutá a stanovená pravidla MŠ, na jejichž vytváření se děti spolupodílejí.

Záměry:

3.5 Řízení mateřské školy

MŠ Rooseveltova

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech zaměstnanců jsou jasně vymezeny.
Je vytvořen funkční informační systém uvnitř i mimo mateřskou školu. Informace jsou předávány jak na poradách, osobně, elektronicky či v rámci oběžníků.
Ředitelka vytváří příjemné prostředí založené a vzájemné důvěře, toleranci a respektu k názoru zaměstnanců. Podporuje spolupráci učitelů při tvorbě školního vzdělávacího programu.
Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Dodržuje stanovený evaluační plán a vyhodnocuje jeho plnění. Tyto kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, z jejich výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci.
Velmi dobrá spolupráce pedagogického sboru, kde se i pedagogové vzájemně informují, radí si apod.
Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, s dalšími subjekty, jako např. nejbližší základní škola, domov pro seniory, knihovna, ekocentra, či s odborníky z oblasti pedagogicko-psychologického poradenství.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zlepšit systém evaluace, využívat zpětnou vazbu od rodičů, rozšířit okruh spolupráce s dalšími subjekty a organizacemi.

MŠ Lužická

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech zaměstnanců jsou jasně vymezeny ve stanovených směrnicích a řádech ředitelkou mateřské školy.
Ředitelka i zástupkyně MŠ společně sledují a následně vyhodnocují plnění plánovaných i mimořádných úkolů.
Pedagogové i ostatní zaměstnanci MŠ, dle daných situací jednají jménem MŠ s rodiči dětí. Jejich přístup je loajální, údaje o dětech sdělují jen zákonným zástupcům.
Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, s nejbližší základní školou, DDM, hasiči a knihovnou.

Záměry :

3.6 Personální a pedagogické zajištění

MŠ Rooseveltova

Pedagogický sbor je složen z kvalifikovaných učitelek. Celkem v MŠ pracuje 11 učitelek, 3 asistentky pedagoga, 1 chůva a 4 provozní pracovnice.
Pedagogičtí pracovníci vykonávají svou práci na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel, v souladu s vnitřními předpis, dokumenty a plány. Náplní jejich práce je spolupodílení se na tvorbě ŠVP, tvorba TVP, plnění třídní administrativy, diagnostikování a vedení záznamů o dětech, evaluační činnosti, dále se také podílejí na organizaci společenských akcí MŠ.
Pedagogičtí pracovníci mají možnost a podporu ze strany ředitelky v oblasti dalšího sebevzdělávání, jsou aktivní, zajímají se o problematiku předškolního vzdělávání, předávají si vzájemně zkušenosti, využívají hospitací.
Služby učitelek jsou organizovány tak, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dostatečná pedagogická péče. Překrývání přímé pedagogické činnosti učitelek ve třídě je každý den zajištěno v rozsahu od 2 hod. 15 min. – 3 hod. 30 min.
Specializované služby jsou realizovány ve spolupráci s odborníky – logopedie je zajišťována prostřednictvím docházení logopedické preventistky 2x ročně.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností udržet a podporovat spolupráci pedagogického sboru, podporovat zájem pedagogů o DVPP a zkvalitnit tak profesionalitu pedagogického sboru.

MŠ Lužická

Celý pedagogický sbor má předepsanou odbornou kvalifikaci. V MŠ pracuje 10 učitelek, 5 asistentů pedagoga a 4 provozní pracovnice.
Pedagogičtí pracovníci mají možnost se dále sebevzdělávat a ke svému dalšímu vzdělání přistupují aktivně a zodpovědně.
Pedagogové svou práci vykonávají na základě vymezených pravidel, vycházejících z vnitřních předpisů, společně stanovených dokumentů a plánů. Jejich denní práce vychází z tvorby ŠVP, TVP, vedou záznamy o dětech, diagnostikují a provádějí evaluace. Mimo to se podílejí na organizaci společenských akcí, doplňkových programů a besídek.
Ve třídách je zajištěno překrývání přímé pedagogické činnosti učitelek každý den minimálně v rozsahu dvě a půl hodiny.
Specializované služby jsou realizovány ve spolupráci s odborníky – logopedie je zajišťována prostřednictvím docházení logopedické preventistky 1x ročně.

Záměry:

3.7 Spoluúčast rodičů

MŠ Rooseveltova

Vztahy mezi zaměstnanci školy a rodiči jsou na přátelské bázi, komunikují spolu s důvěrou, otevřeností, tolerancí, vstřícností a porozuměním. Spolupráce funguje na základě partnerství.
Učitelé přistupují individuálně a vnímají individualitu každého dítěte a jeho rodiny. V zájmu co nejlepšího prospívání a rozvoje dítěte se snaží konzultovat přístup k dítěti a jeho výchově a vzdělávání, jeho pokroky apod. Učitelé tak pravidelně informují rodiče o prospívání dítěte v MŠ a také o aktuálním tématu a činnostech ve třídě.
Rodiče jsou o dění v MŠ informováni individuálně, informacemi vyvěšenými v šatnách či na webových stránkách, prostřednictvím elektronické komunikace, na společných schůzkách a při jiných aktivitách pořádaných MŠ.
Mateřská škola pravidelně organizuje společenské akce pro rodiče.
Zaměstnanci školy chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost. Jednají s rodiči (zákonnými zástupci) ohleduplně, nezasahují do života a soukromí rodiny. Neposkytují informace o dítěti nepovoleným osobám.
Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zlepšit spolupráci s rodiči formou jejich dalšího vzdělávání prostřednictvím společných akcí a seminářů, zapojovat je více do dění v MŠ a otázek týkajících se ŠVP.

MŠ Lužická

Spolupráce s rodiči funguje na základě partnerství, tolerance, otevřenosti a důvěry.
Rodiče jsou o dění v MŠ informováni individuálně, formou letáčků v šatnách, informacemi na webových stránkách, na společných schůzkách a při jiných aktivitách pořádaných mateřskou školou.
Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost. Jednají s rodiči (zákonnými zástupci) ohleduplně a taktně. Neposkytují informace o dítěti nepovoleným osobám. Nezasahují do života rodiny a jejich soukromí.
Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě.

Záměry:

3.8 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

MŠ Rooseveltova

Děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzdělávány na základě společného ŠVP, vycházejícího z RVP PV, který respektuje individuální potřeby a možnosti dětí.
Učitelky vhodně volí vzdělávací metody a prostředky, které jsou v souladu se stanovenými podpůrnými opatřeními, uplatňují profesionální postoj, vytvářejí podmínky pro pozitivní přijetí dětí. Plánování a organizace vzdělávání, určování obsahu, forem a metod probíhá na základě diferenciace a individualizace.
Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dle stupně podpůrného opatření vypracován PLPP nebo IVP na základě systému pravidel, průběhu tvorby, realizace a vyhodnocování stanoveném v ŠVP.
Děti jsou podporovány v osvojování dovedností v oblasti sebeobsluhy, základních hygienických návyků a samostatnosti dle jejich možností a potřeb.
Učitelky při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracují se zákonnými zástupci dítěte, a s odborníky PPP a ŠPZ.
Ve třídách je dle stanoveného podpůrného opatření a právních předpisů snížený počet dětí.
Podle přiznaného stupně podpůrného opatření je ve třídě přítomný asistent pedagoga.
Mateřská škola má bezbariérový vstup.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zlepšit materiální vybavení podle potřeb a podpůrných opatření dětí, vzdělávat pedagogické pracovníky v této oblasti.

MŠ Lužická

Děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzdělávány podle stejného ŠVP, které vychází z RVP PV, který respektuje individuální potřeby dítěte. Obsah programu může být upraven podle stupně podpůrného opatření.
Mateřská škola usiluje o vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte. Snaží se o jeho plné zapojení a rozvoj vzdělávacího potenciálu. Vždy však respektuje jeho individuální možnosti a schopnosti.
Učitelky jsou vysoce profesionální a mají alespoň základní vzdělání z oblasti speciální pedagogiky. Respektují úroveň i tempo dítěte.
Dětem se SVP mohou být podle přiřazeného podpůrného stupně vytvořeny PLPP nebo IVP.
Třídy jsou vybaveny vhodnými vzdělávacími potřebami a pomůckami, které slouží k rozvoji dítěte a jsou v souladu s podpůrným opatřením.
Učitelé vytváří pro dítě takové podmínky, aby bylo pozitivně přijato do kolektivu, cítilo se bezpečně a trávilo čas v MŠ rádo.
Spolupracujeme s dalšími odborníky – PPP a ŠPZ.

Záměry:

3.9 Podmínky vzdělávání dětí nadaných

MŠ Rooseveltova

Učitelky vhodně volí vzdělávací metody a prostředky, které jsou v souladu se stanovenými podpůrnými opatřeními, uplatňují profesionální postoj, usilují o vytvoření prostředí k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti.
Plánování a organizace vzdělávání, určování obsahu, forem a metod probíhá na základě diferenciace a individualizace.
Dětem s nadáním je dle stupně podpůrného opatření vypracován PLPP nebo IVP na základě systému pravidel, průběhu tvorby, realizace a vyhodnocování stanoveném v ŠVP.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zlepšit materiální vybavení podle nadání dětí, vzdělávat pedagogické pracovníky v této oblasti.

MŠ Lužická

Vzdělávací obsah ŠVP je vytvořen tak, aby byl přizpůsoben i pro děti mimořádně nadané. U jejich vzdělávání postupujeme v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb.
Tyto děti dostávají aktivity navíc nebo jsou přizpůsobovány dle jejich aktuálních schopností a zájmů.
Všechny mimořádně nadané děti jsou plně podporovány a stimulovány v jejich rozvoji.
Spolupracujeme s odborníky a využíváme podpory a služeb ŠPZ.

Záměry:

3.10 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

MŠ Rooseveltova

Vzdělávání dvouletých dětí je realizováno citlivým způsobem, s ohledem na vývojová specifika. Je tak organizováno formou střídáním nabídky s ohledem na krátkou dobu udržení pozornosti, trénováním návyků a praktických dovedností a dáváním dostatku prostoru pro volnou hru a pohybové aktivity.
Při poskytování vzdělávání učitelky dbají na stálý pravidelný denní režim, poskytují emoční podporu, vytváří bezpečné a podnětné prostředí, poskytují individuální péči dle možností související s aktuální situací ve třídě. Zároveň učitelky laskavě uplatňují důsledný přístup a motivují k samostatnosti.
Režim dne je organizován tak, aby citlivě respektoval potřeby dětí v souladu s jejich vývojovými specifiky.
Vzdělávací činnosti jsou realizovány metodami a formami odpovídající schopnostem a dovednostem dětí tak, aby byl maximálně rozvíjen jejich potenciál. Jedná se především o práci v menších skupinách a individuální práci dle možností a potřeb třídy a jednotlivých dětí.
Mateřská škola je vybavena dostatečným množstvím podnětných a bezpečných hraček a pomůcek vhodných pro dvouleté děti. Je dodržována zásada přiměřenosti, učitelky nabídku hraček pravidelně obměňují.
Budova mateřské školy se třídou pro dvouleté děti je bezbariérová. Prostředí třídy je rozvrženo tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb a hru dětí.
Dostatečné zázemí pro hygienu dětí je zajištěné 2 koupelnami navazujícími bezprostředně na třídu.
Šatna disponuje velkým úložným prostorem pro náhradní oblečení a hygienické potřeby dětí.
Dítěti je umožněna adaptace v míře, jakou potřebuje. Učitelky poskytují emoční podporu, jsou dětem průvodkyně, podporují začlenění dítěte do kolektivu a vytváří bezpečné a radostné místo. Učitelky spolupracují se zákonnými zástupci, navazují na rodinnou výchovu, konzultují výchovné a vzdělávací postupy a individuální potřeby a pokroky dětí.
Děti si mohou nosit svou hračku, která jim pomůže cítit se v mateřské škole bezpečně a dodá jim pocit jistoty.
Učitelky přistupují aktivně ke spolupráci s rodiči, budují pozitivní vztahy založené na oboustranné důvěře.
Organizace a provoz je zajištěn v souladu s platnými předpisy.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zkvalitnit adaptační proces.

MŠ Lužická

Mladší děti jsou vždy umístěny v dolních třídách, aby měli snadnější přístup do tříd a nemusely zdolávat schodiště.
Třídy, ve kterých jsou děti od 2 do 3 let, jsou vybaveny hračkami, pomůckami a dalším materiálním vybavením, které je vhodné pro tuto věkovou kategorii.
Je zde dostatečně otevřený a velký prostor pro spontánní hru dětí a volný pohyb.
Úzce spolupracujeme s rodinou dítěte, zapojujeme je do adaptačního procesu dítěte. Adaptační proces trvá podle individuálních potřeb dítěte.
Učitelky jsou zde citlivé, přátelské a empatické. Chápou, že pro dítě je to první odloučení od rodiny, a vytváří mu co nejpříjemnější podmínky pro začlenění do kolektivu.
Péče o děti od dvou do tří let musí být organizačně a provozně zajištěna v souladu s platnou legislativou.

Záměry:

Máme v plánu dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností zkvalitnit adaptační proces.

4 Organizace vzdělávání

Druh provozu školy: Celodenní

Počet tříd včetně bližší charakteristiky:

Vzdělávání v obou MŠ je realizováno v pěti homogenních třídách, maximální počet dětí ve třídě vychází ze stanovené kapacity dle hygienických prostorových norem,
Pojmenování tříd:
a) MŠ Rooseveltova – třídy Duhová, Zelená, Červená, Modrá a Žlutá;
b) MŠ Lužická – třídy Krtečci, Myšky, Méďové, Berušky a Koťátka.
Všechny třídy jsou zaměřené na všestranný rozvoj osobnosti dítěte, nemají žádné speciální zaměření.
Ve všech třídách uplatňujeme širokou škálu metod a forem práce, které vychází ze schopností a potřeb dětí daných tříd.
Třídy mají podle věku, potřeb a zájmů dětí vhodné materiální vybavení.

Pravidla pro zařazování do jednotlivých tříd:

Hlavní východisko pro zařazení dětí do tříd je jejich věk, ve výjimečných případech lze na základě přání rodičů a pokud je to ve prospěch dítěte umístit dítě i do věkově jiné třídy.

Činnosti se souběžným působením dvou učitelů ve třídě:

Překrývání učitelů je zajištěno zpravidla na přípravu na pobyt venku a pobyt venku, oběd, přípravu a ukládání dětí k odpočinku po obědě.
Ve výjimečných situacích, především akce pořádané v MŠ jako např. karneval, Mikuláš apod. je souběžné působení dvou učitelů ve třídě zajištěno dle charakteru a potřeby dané akce, obvykle již v dřívější době.
Při akcích pro děti pořádaných mimo školu, např. návštěva divadla, knihovny, plavecký výcvik apod. je zajištěno souběžné působení dvou učitelů po celou dobu trvání akce.

Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy:

Jsou každoročně aktualizována ve spolupráci se zřizovatelem.
Jsou zveřejněna na webových stránkách MŠ.
Zákonní zástupci dětí jsou s nimi seznámeni při zápisu do MŠ.

Povinné předškolní vzdělávání:

Děti, které plní povinné předškolní vzdělávání, mají denní docházku v pracovních dnech pravidelně na MŠ Rooseveltova v době 8:00-12:00, na MŠ Lužické v době 8:15 – 12:15. Tato povinnost není dána v období školních prázdnin. Ve školním řádu jsou informace o podmínkách uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání absencí včetně způsobu dokládání jejich důvodů.

Individuální vzdělávání dítěte:

Individuální vzdělávání v mateřské škole probíhá v návaznosti zájmů rodičů dle podmínek § 34b školského zákona.

Je poskytováno na základě oznámení zákonného zástupce ředitelce MŠ. Povinnost oznámit tuto skutečnost ředitelce spádové MŠ mají nejpozději 3 měsíce před začátkem školního roku, kdy začíná povinné předškolní vzdělávání. Individuální vzdělávání v průběhu školního roku je možné nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání doručeno ředitelce MŠ.

Obsah oznámení:

– jméno, rodné číslo, místo trvalého pobytu, u cizinců místo pobytu,

– období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,

– důvody individuálního vzdělávání dítěte.

Postup při individuálním vzdělávání:

Ředitelka MŠ zákonnému zástupci na začátku školního roku doporučí, v jakých oblastech má podporovat rozvoj dítěte a zároveň je stanoven termín a způsob ověřování rozvoje klíčových kompetencí dle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Ověření probíhá v dané třídě mateřské školy, Zákonný zástupce má povinnost zajistit účast dítěte na ověření, kdy je dítě pozváno zapojit se do nabízených činností ve skupině či individuálně. Pedagogická pracovnice pozoruje práci dítěte, může s ním vést rozhovor. V následném rozhovoru se zákonným zástupcem zjišťuje, v jakých oblastech potřebují nabídnout další podporu. Výdaje individuálního vzdělávání hradí zákonný zástupce dítěte s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek.

Ukončení individuálního vzdělávání:

O ukončení individuálního vzdělávání dítěte rozhoduje ředitelka MŠ, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. Může tak učinit v případě, kdy zákonný zástupce nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu. Odvolání proti rozhodnutí ředitelky MŠ nemá odkladný účinek. Po ukončení individuálního vzdělávání nelze již dítě opětovně individuálně vzdělávat.

Rámcové uspořádání dne:

Uvedené časy jsou orientační, režim dne je pružný a přizpůsobuje se aktuální situaci v jednotlivých třídách, organizaci průběhu dne je tak možné dle potřeb a okolností upravit.
Dbáme na vyváženost řízených i spontánních činností v průběhu pobytu dětí v MŠ.
Děti mají dostatek času na spontánní hru, mohou jí dokončit nebo po domluvě v ní později pokračovat.

MŠ Rooseveltova:

Orientační časový režim dne
6:15 – 8:30	doba určená pro příchod dětí do mateřské školy a předání dětí pedagogickým pracovníkům k předškolnímu vzdělávání, děti přítomné v mateřské škole vykonávají volně spontánní zájmové aktivity a aktivity řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry a zájmovou činnost
8:30 – 8:45	ranní cvičení
8:45 – 9:15	přesnídávka
9:15 – 10:00	řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na jejich citový, rozumový a tělesný rozvoj, prováděné podle ŠVP
10:00 – 10:15	osobní hygiena, příprava na pobyt dětí venku
10:15 – 11:45	Pobyt dětí venku, při kterém probíhají řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, s důrazem na pohybové aktivity, seznamování s přírodou, s přírodními jevy a s okolním světem (v případě nepříznivého počasí pokračují řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí ve třídách mateřské školy)
11:45 – 12:15	Oběd a osobní hygiena
12:15 – 14:15	spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí, individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku
14:15 – 17:00	svačina, volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě MŠ, doba určená pro přebírání dětí zákonnými zástupci

MŠ Lužická:

Orientační časový režim dne
čas	Co se děje v MŠ?
6:00	– otevření MŠ – všechny děti se schází v oddělení Myšek
6:30 – 7:00	– rozchod dětí do svých tříd à v oddělení Myšek si je postupně vyzvedávají jejich učitelé a berou je do kmenových tříd – děti mají v tomto čase prostor na volnou hru nebo se mohou zapojit do připravených řízených činností
8:15	– předškolním dětem začíná povinné školní vzdělávání – začíná se práce, probíhá zdravotní cvičení a pohybová hra
Mezi 8:45 – 9:00	– svačina
9:15 – 10:00	– řízené činnosti v souladu s TVP
10:00 – 11:30	– pobyt venku
10:45 – 11:00	– vyzvedávání obědů (pro nepřítomné děti)
11:30 – 12:00	– oběd
12:00 – 12:15	– příprava na odpočinek – čištění zubů, převlékání do pyžama
12:15 – 12:30	– odchod dětí po obědě domů – děti uloženy na lehátkách à poslech pohádky/hudby
12:30 – 14:00	– odpočinek – klidové aktivity pro děti se sníženou potřebou odpočinku
14:15	– svačina
14:30 – 16:00	– děti si hrají/jdou ven a postupně odchází domů
16:00 – 16:25	– děti sloučeny do třídy Myšek – 16:30 MŠ se ZAVÍRÁ

Zpravidla každý měsíc se v MŠ koná minimálně jedno divadlo či jiná kulturní akce pro děti. Nedílnou součástí dění v MŠ jsou tradice, které dodávají charakteristické rysy a utváří vztahy mezi školou a rodiči.

Mezi naše tradice, kdy není podmínkou realizace všech každý rok, patří např.:

Skřítci podzimníčci
Halloween
Čertí rojení
Vánoční besídka a rozsvěcování vánočního stromečku
Karneval
Besídka pro maminky
Školní výlet
Zahradní slavnost.

5 Charakteristika vzdělávacího programu

5.1 Zaměření školy

Mateřská škola je zaměřená na všestranný rozvoj osobnosti dítěte, nemá žádné speciální zaměření.

Filozofií naší MŠ je vytváření kladného vztahu k přírodě, společnosti, k sobě samým, naučit děti přírodu poznat a chránit. Chceme vychovat člověka všestranně připraveného pro život, který má úctu k okolí i k sobě samému.

5.2 Dlouhodobé cíle vzdělávacího programu

Obecné cíle

Hlavním cílem je dovést dítě na konci předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů získalo věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro život a vzdělávání: základy pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, pro schopnost být samo sebou a zároveň se přizpůsobit životu v sociální skupině, v kulturní a multikulturní společnosti, základy pro celoživotní učení i základy pro schopnost jednat v duchu základních lidských a etických hodnot – to vše na úrovni přizpůsobené věku předškolního dítěte, elementárním možnostem jeho chápání a vidění světa i přirozeným životním souvislostem a okolnostem, v nichž dnešní dítě vyrůstá.

Hlavní cíle

RVP PV (2021, s. 10) stanovuje následující rámcové cíle:

rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání,
osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost,
získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

V souladu s těmito cíli jsou formulovány cesty k jejich naplnění:

Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání

Předpokladem naplňování tohoto cíle je:

podporovat tělesný rozvoj a zdraví dítěte, jeho osobní spokojenost a pohodu;
systematicky rozvíjet řeč dítěte a cvičit schopnosti a dovednosti, které dítěti umožňují a usnadňují proces jeho dalšího rozvoje a učení;
podporovat stále dokonalejší chápání okolního světa i dětskou radost z rozšiřujících se možností zasahovat do jeho dění, motivovat dítě k aktivnímu poznávání, povzbuzovat jeho chuť k učení, zájem poznávat nové a objevovat neznámé, porozumět věcem a jevům kolem sebe;
rozvíjet schopnost přemýšlet a rozhodovat se, rozvíjet všechny kreativní (tvůrčí) a poznávací schopnosti dětí, jejich fantazii, zájmy a nadání;
přispívat k elementárnímu dětskému chápání vývoje, pohybu a proměn, rozvíjet schopnost dítěte přizpůsobovat se, reagovat na změny a vyrovnávat se s nimi.

Osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

Předpokladem naplňování tohoto cíle je:

poskytovat dítěti možnost poznávat takové hodnoty, jako je nedotknutelnost lidských práv, individuální svoboda, stejná hodnota a rovnost všech lidí, soucítění a solidarita se slabými a ohroženými, péče o druhé a ohled na jiné, hodnoty spojené se zdravím, životem a životním prostředím a důstojnými vztahy mezi lidmi;
v rozsahu dětských možností přispívat k předávání kulturního dědictví, jeho hodnot, tradic, jazyka a poznání;
rozvíjet schopnost komunikovat, spolupracovat, spolupodílet se na činnostech a rozhodnutích;
vést děti k sociální soudržnosti, připravovat je na život v multikulturní společnosti, k tomu, aby vnímaly různost kulturních komunit jako samozřejmost a měly porozumění pro jejich rozdílné hodnoty i pro vzájemné sbližování.

Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Předpokladem pro naplňování tohoto cíle je:

rozvíjet poznávání sebe sama;
vytvářet příležitosti k rozvoji sebevědomí a získání zdravé sebedůvěry;
vést dítě k zájmu podílet se na společném životě a činnostech ve škole i v rodině (učit je spolupracovat, spoluodpovídat, akceptovat a tolerovat druhé);
vést dítě k poznání, že může svou životní situaci ovlivňovat, že může jednat svobodně, že však za to, jak se rozhodne a co udělá, odpovídá.

Při vzdělávání směřujeme ke klíčovým kompetencím:

kompetence k učení
kompetence k řešení problémů
kompetence komunikativní
kompetence sociální a personální
kompetence činnostní a občanské

V souladu s RVP PV (2021) si také klademe dílčí cíle v oblastech:

biologické
psychologické
interpersonální
sociálně-kulturní
environmentální.

Snažíme se, aby bylo předškolní vzdělávání prováděno celostně a pokrývalo všechny oblasti rozvoje dětské osobnosti, tedy biologickou, psychickou, interpersonální, socio-kulturní a environmentální. Chceme, aby dítě, které odchází z naší MŠ, bylo maximálně rozvinuto na základě svých možností a zájmů, a to jak po stránce tělesné, psychické, sociální a duchovní, aby mohlo prožít plnohodnotný a smysluplný život ve zdraví na demokratických principech.

5.3 Metody a formy vzdělávání

Všechny aktivity mají charakter hry, zábavy a zajímavých činností pro děti. Probouzejí aktivní zájem v dítěti a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat a učit se.

Ve všech třídách uplatňujeme širokou škálu metod a forem práce, které vychází ze schopností a potřeb dětí daných tříd.

Metody a formy se navzájem doplňují a prolínají mezi s sebou.

Formy vzdělávání:

Při vzdělávání jsou uplatňovány aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené, v poměru odpovídajícím potřebám a možnostem předškolního dítěte.
Mezi nejčastěji používané formy práce s dětmi patří frontální, skupinové, kooperativní i individuální a individualizované. Vzdělávání dětí také probíhá na procházkách po okolí MŠ, při exkurzích a na školních výletech.
Specifickou formou, vhodnou pro předškolní vzdělávání v podmínkách mateřské školy, je didakticky zacílená činnost, která je učitelem přímo nebo nepřímo motivovaná, která je dítěti nabízena a v níž je zastoupeno spontánní a záměrné (cílené, plánované) učení. Tyto činnosti probíhají zpravidla v menší skupině či individuálně.

Metody vzdělávání:

Metody používají učitelé různé dle aktuální potřeby, plánují je dle zvolených aktivit.
Metody se mezi sebou prolínají a opakují.

Učitelé mohou využít metody jako např.:

Prožitkové metody – vycházející z vlastní zkušenosti a prožitku dětí, realizované zejména prostřednictvím didaktického stylu s nabídkou
situační učení -praktické získávání zkušeností, poznatků, dovedností v kontextu dané situace, přímo v praxi (učení skutečným jednáním- ne učení o dané situaci, je založené na vytváření a využívání situací, které jsou pro děti srozumitelné)
učení hrou a činnostmi – dítě není pasivní příjemce, ale projevuje vlastní iniciativu, koná, jedná a je aktivní, učí se na základě vlastních činností intelektových i praktických
kooperativní učení – založené na vzájemné spolupráci dětí při řešení společných složitějších problémů a situací. Učí děti rozdělovat si role a úkoly, plánovat činnosti, spolupracovat, pomáhat si, radit si, vyvíjet společné úsilí, kontrolovat a hodnotit společnou práci
spontánní sociální učení – založené na principu přirozené nápodoby. Proto je třeba ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnou, nejen v didakticky zaměřených činnostech, poskytovat dítěti vzory chování a postojů, které jsou k nápodobě a přejímání vhodné.
Metody založené na manipulaci a experimentu – experimenty s vodou, přírodninami, barvami, se slovy, s čísly, kostkami, pískem apod.
Metody založené na komunikaci – komunitní kruh, vyprávění příběhů, řešení problémů, prosociální hry, pantomima, sdílení apod.
Metody založené na tvoření – podporující kreativitu dětí např. hry s pískem, stavebnice, dílna, modelování, hry se sněhem, výtvarná tvorba, stavby, hraní divadla apod.
Metody založené na fantazii a magičnu – vymýšlení a vyprávění příběhů, podněcovat fantazii různými otázkami, fantazijní práce s výtvarným materiálem, improvizace, dramatizace, kreslení, malování, modelování apod.

5.4 Zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných

Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tyto děti mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje mateřská škola.

Podpůrná opatření jsou podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti členěna do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

Dle RVP PV (2021, s. 36) pro úspěšné vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními mateřská škola umožní:

uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností, včetně určování obsahu, forem i metod vzdělávání;
realizaci všech stanovených podpůrných opatření při vzdělávání dětí;
osvojení specifických dovedností v úrovni odpovídající individuálním potřebám a možnostem dítěte zaměřených na samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky v úrovni odpovídající věku dítěte a stupni postižení;
spolupráci se zákonnými zástupci dítěte, školskými poradenskými zařízeními, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství;
snížení počtu dětí ve třídě v souladu s právními předpisy;
přítomnost asistenta pedagoga podle stupně přiznaného podpůrného opatření.

Systém péče o děti s přiznanými podpůrnými opatřeními

Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je zpracován Plán pedagogické podpory (PLPP). Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je zpracován Individuální vzdělávací plán (IVP) na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce dítěte. Tvorba PLPP i IVP vychází ze ŠVP školy.

Podpůrná opatření prvního stupně

Ředitelka MŠ rozhodne o poskytování podpůrných opatření prvního
stupně bez doporučení školského poradenského zařízení i bez informovaného
souhlasu zákonného zástupce.
Ředitelka MŠ pověřuje zpracováním PLPP učitelku, v jejíž třídě je dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, u kterého nestačí samotné zohlednění jeho individuálních potřeb.
Učitelka mateřské školy zpracuje PLPP, ve kterém bude upravena
organizace a hodnocení vzdělávání dítěte včetně úpravy metod a forem práce a
projedná jej s ředitelkou školy.
Pokud by nepostačovala podpůrná opatření prvního stupně (po vyhodnocení plánu
pedagogické podpory – po třech měsících) doporučí ředitel školy využití poradenské
pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení speciálních
vzdělávacích potřeb dítěte (§ 16 odst. 4 a 5 školského zákona a § 2 a § 10 vyhlášky č.
27/2016 Sb.)
PLPP má písemnou podobu a obsahuje: osobní údaje dítěte, charakteristiku dítěte a popis jeho obtíží, stanovení cílů PLPP, podpůrná opatření v mateřské škole, podpůrná opatření v rámci rodiny, podpůrná opatření jiného druhu, vyhodnocení PLPP

Podpůrná opatření druhého až pátého stupně

K poskytnutí poradenské pomoci školského poradenského zařízení dojde na základě vlastního uvážení zákonného zástupce, doporučení ředitele mateřské školy nebo OSPOD. Podmínkou pro uplatnění podpůrného opatření 2 až 5 stupně je doporučení
školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zákonného zástupce
dítěte.
Ředitelka MŠ určí pedagogického pracovníka odpovědného za spolupráci
se školským poradenským zařízením v souvislosti s doporučením podpůrných
opatření dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami (11 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
Ředitelka mateřské školy zahájí poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bezodkladně, nejpozději 1 měsíc po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a informovaného souhlasu zákonného zástupce.
Ředitelka MŠ pověřuje zpracováním IVP učitelky, v jejichž třídě je dané dítě, při čemž spolupracují se zákonnými zástupci a školským poradenským zařízením. Při zpracování vychází z formuláře uvedeného jako příloha č. 2 vyhlášky č.27/2016Sb. Jako podklad ke zpracování využívá ŠVP, vstupní pozorování chování a jednání dítěte a doporučení PPP či SPC. V IVP také stanoví způsob a interval průběžného vyhodnocování (min. jednou ročně), případně návštěvy pracovníka školského po poradenského zařízení ve škole. IVP je doplňován dle aktuálních vzdělávacích potřeb dítěte v průběhu celého roku.
K ukončení poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně může dojít v případě, kdy je z doporučení školského poradenského zařízení zřejmé, že podpůrná opatření druhého až pátého stupně již nejsou potřeba. V takovém případě se nevyžaduje informovaný souhlas zákonného zástupce, s ním se pouze projedná (§ 16 odst. 4 školského zákona a § 11, § 12 a § 16 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
IVP obsahuje: osobní údaje dítěte, organizace výchovy a vzdělávání dítěte, oblast podpůrných opatření, konkrétní výchovně vzdělávací postupy (metody a formy práce), pomůcky.

Vzdělávání dětí nadaných

Mateřská škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti, aby byl obsah vzdělávání i stanovené vzdělávací cíle přizpůsobeny i mimořádným schopnostem dětí.
Při vzdělávání dětí v naší mateřské škole vytváříme v rámci integrovaných bloků podmínky, které stimulují vzdělávací potenciál všech dětí v různých oblastech. S ohledem na individuální možnosti dětí jsou jim v rámci pestré nabídky aktivit předkládány činnosti, které umožňují tento potenciál projevit a v co největší míře využít. Dětem jsou nabízeny další aktivity podle zájmu a s ohledem na jejich schopnosti. Nečekáme na potvrzení a identifikaci nadání, či mimořádného nadání, podporujeme všechny projevy a známky nadání. Dětem, které projevují známky nadání, věnujeme zvýšenou pozornost zaměřenou na to, aby se projevy nadání dětí v rozmanitých oblastech činnosti smysluplně uplatnily a s ohledem na individuální možnosti dětí dále rozvíjely. V případě, že se jedná o velmi výrazné projevy nadání, zejména v situacích vyžadujících značnou spolupráci a koordinaci s rodiči dětí, zpracováváme PLPP.
Pokud se u dítěte projeví mimořádné nadání v jedné nebo více oblastech, bude rodičům dítěte doporučeno vyšetření ve školském poradenském zařízení. Do doby, než vyšetření proběhne a škole je školským poradenským zařízením doručeno doporučení ke vzdělávání dítěte, postupujeme při vzdělávání takového dítěte zpravidla podle PLPP. Pokud školské poradenské zařízení identifikuje mimořádné nadání dítěte a doporučí vypracování individuálního vzdělávacího plánu, postupujeme při jeho zpracování, realizaci a vyhodnocování v úzké spolupráci s rodiči dítěte a školským poradenským zařízením.
Mateřská škola má povinnost zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí.

5.5 Zajištění průběhu vzdělávání dětí od dvou do tří let

Děti mladší tří let jsou zařazovány do třídy v bezbariérové budově, s vhodným zázemím a vybavením odpovídajícím jejich věku, schopnostem a dovednostem. Je maximálně respektována individuální potřeba času na adaptaci. Tyto děti mají zvýšenou potřebu dopomoci v oblasti hygieny, oblékání a stolování, o pomoc tak mohou být požádány i provozní pracovnice. Dětem je dopřáván dostatečný čas na stravování i odpočinek, citlivý a láskyplný přístup. Dbáme na vybavení vhodným množstvím podnětných a bezpečných hraček a pomůcek vhodných pro dvouleté děti. Rovněž je zajištěno bezpečné ukládání ohrožujících předmětů, ve třídě jsou nastavena srozumitelná pravidla chování, používání a ukládání hraček a pomůcek. V MŠ jsou aktivně podněcovány pozitivní vztahy, které vedou k oboustranné důvěře a spolupráci s rodinou. S rodiči probíhají častější konzultace týkající se prospívání dítěte.

Vytvoření podmínek pro adaptaci dítěte

citlivá, šetrná adaptace vycházející z individuality daného dítěte
úzká spolupráce s rodinou, dohoda o délce pobytu v MŠ, postupný nástup dětí v průběhu celého roku
individuálně nastavené způsoby adaptace dětí
vzájemný respekt pravidel přístupu v rodině, a naopak dodržení pravidel nastavených v režimu MŠ

Stimulace motorických dovedností

vytvoření bezpečného prostoru pro volný pohyb dětí v herně (odstranění nábytku, hraček, nebezpečných pomůcek)

podporovat tělesný vývoj a pohodu dítěte ve formě spontánních pohybových aktivit s využitím molitanových kostek a matrací, pěnových a relaxačních míčů, nízkých překážek a bezpečných hraček
vymezený bezpečný prostor pro pohyb dvouletých dětí na zahradě s vhodnými hračkami (stálý dohled pedagogů u prolézací věže a pružinové houpačky)
snížená potřeba pohybové aktivity může být pro učitelku např. signálem nastupující nemoci u dítěte

Podpora rozvoje poznávacích procesů

nabídku hraček ve třídě obměňovat, některé umístit mimo dosah dětí, některé nějakou dobu nenabízet
vytvořit nabídku hraček pro děti přehlednou, čitelnou a v dosahu
dostatečná nabídka hraček vhodných pro děti 2- leté (větší puzzle, vkládanky, geometrické tvary, jednoduché stavebnice, kostky, leporela, šroubovací stavebnice atd.)

odstranění drobných hraček a jejich částí – korálků, kostiček, u kterých by hrozilo vdechnutí
odstranění dětského nářadí z dílničky, zatloukacích destiček a ostrých nástrojů z dosahu ml. dětí.
postupně dětem přibližovat pravidla nastavená v kolektivu MŠ a motivovat je ke společným aktivitám

Správný mluvní vzor, podpora sémantické složky řeči, rozvoj komunikace

důležitý mluvní vzor pro děti (pedagogové i ostatní děti a dospělí)
zařazovat jednoduchá říkadla, jazykové hříčky, popěvky rozpočítadla
nabízet dětem leporela, obrázkové knížky s říkadly, jednoduché rytmické nástroje

Učení nápodobou, prostor pro volnou hru i pro experimentaci

pedagog by měl být přítomen u hry dvouletých dětí, podněcovat a řídit jeho aktivitu
dohlížet neustále na paralelní hru těchto dětí, usnadňovat „společnou hru“ s vrstevníky
většina hraček pro námětové hry dětí od 3 let jsou vhodné i pro ml. děti, stejně tak hračky manipulační, senzomotorické, u zvukových hraček je potřeba zvážit jejich zařazení z důvodu hluku ve třídě

pro dvouleté děti jsou velmi přínosnými různé materiály a manipulace s nimi (písek, modelína, hlína, látky, dřevo, plastové válečky).

Osamostatňování, vědomí vlastní osobnosti

dítě potřebuje delší čas na zvládnutí sebeobslužných činností, jídla, atd. – počítat s tímto v časovém rozvrhu dne
je potřeba počítat s nutností dopomoci pedagoga nebo provozní pracovnice při všech činnostech dětí
účast pedagoga je nutná vždy při řešení konfliktu mezi dětmi
přístup ke každému dítěti individuální s přihlédnutím k výchovným metodám v rodině

Úprava personálních podmínek a režimového uspořádání dne

nutná přítomnost dvou pedagogů v dopoledním programu (10 – 13 hod.)
zvýšená pomoc ze strany provozní pracovnice – dopolední svačina, příprava na pobyt venku, oběd, hygiena, po odpočinku, při řízených činnostech, v případě aktuální potřeby)
možnost rozdělení skupiny dětí při pobytu venku (kratší pobyt 2-letých dětí), samostatný oběd
delší doba odpoledního odpočinku dle individuálních potřeb malých dětí

5.6 Zajištění průběhu vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Cílem poskytované jazykové přípravy děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka je, aby při přechodu na základní školu měly takové jazykové a sociokulturní kompetence v českém jazyce, které jim umožní se zapojit do výuky v základní škole a dosáhnout školního úspěchu.

Pedagogové mateřské školy poskytují dětem-cizincům a dětem, které pocházejí z jiného jazykového a kulturního prostředí potřebnou podporu při osvojování českého jazyka již od jejich nástupu do mateřské školy.

Při práci s celou třídou, ve které se vzdělávají i děti, které se český jazyk učí jako druhý jazyk, pedagogové uzpůsobují didaktické postupy a děti cíleně podporují v osvojování českého jazyka u těchto dětí.

V souladu s platnou právní úpravou v situaci, kdy v mateřské škole, budou alespoň 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání, bude zřízena skupina nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. Vzdělávání ve skupině pro jazykovou přípravu bude rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne.

Na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory mohou být zařazeny do skupiny pro jazykovou přípravu rovněž jiné děti, než jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy.

6 Vzdělávací obsah

6.1 Integrované bloky

6.1.1 Barvy podzimu

Název integrovaného bloku	Barvy podzimu
Oblast	Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět, Dítě a jeho tělo
Charakteristika integrovaného bloku	Barvy podzimu je první IB, kterým začínáme při nástupu dětí do MŠ. Nově příchozí děti se v tomto čase seznamují s prostředím školy, třídy, kamarády, aj. Probíhá u nich tzv. adaptační proces, zvykají si na nový režim a na odloučení od rodičů. Začínají se seznamovat a zvykat si na pravidla a rituály v MŠ, učí se poznávat svoji značku, vlastní skříňku a kamarády. Po seznámení s MŠ, kamarády a pravidly si začínáme s dětmi povídat o barevné přírodě na podzim – o jejich změnách a o počasí. Seznamujeme se s živočichy a rostlinami žijících v lesích, na polích, zahradách či v parcích. Povídáme si o plodech, které tu můžeme v tomto čase posbírat, k čemu je můžeme využít a jak je můžeme zpracovat. Při pobytu venku sledujeme měnící se přírodu, její zbarvení, spadané listy, plody – kaštany, žaludy, bukvice. Díváme se, jak nám ptáci odlétají do teplých krajin a připravujeme ŠZ na zimní období – sklízíme poslední plody zahrádky, shrabujeme listí, zametáme apod. Mimo areál školy si s dětmi ukazujeme okolí, zjišťujeme, co zde můžeme najít, vysvětlujeme si pravidla silničního provozu a bezpečnost. Seznamujeme děti i s tradicemi a svátky, které oslavujeme v podzimním čase, ať už jsou to dušičky či Halloween. V návaznosti na tyto svátky s dětmi vytváříme výzdobu v celé škole i ve venkovních prostorách.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	Dílčí podtémata si volí učitelky jednotlivých tříd, kdy vychází ze zájmů dětí, jejich individuálních zvláštností, dovedností, schopností a potřeb. Důležitým kritériem je i věk dětí – vše přizpůsobujeme tak, aby byla vzdělávací nabídka i obsah co nejvíce aktuální, pro děti podnětná a mohly se učit prožitkem. Učitelky se mohou inspirovat a vybírat témata z přiloženého dokumentu „Inspirovník dílčích podtémat“, nebo si mohou zvolit podtéma vlastní.

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
		orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
se učí svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
		zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
		zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)
	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
se domlouvá gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci	osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem	porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
		navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
		všímat si změn a dění v nejbližším okolí
komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou	rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá	rozvoj schopnosti sebeovládání	prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)
	rozvoj schopnosti sebeovládání	ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
	získání relativní citové samostatnosti	odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní	osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)	projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon
		poznat napsané své jméno
		poznat některá písmena a číslice, popř. slova
		sledovat očima zleva doprava
		rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci
		sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
		naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých	rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny	zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.
		vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
		adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody
		chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
se spolupodílí na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim	poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí	porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
		uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)
se učí s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění	vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení	vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení
spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla

6.1.2 Předvánoční čas

Název integrovaného bloku	Předvánoční čas
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Prostřednictvím tohoto IB prožijeme s dětmi kouzelné předvánoční období. Zaměříme se na vytváření klidné a pohodové atmosféry ve třídě. Budeme zpívat koledy, péct s dětmi cukroví a vyrábět přání, svícny aj. Budeme se s dětmi snažit i o posilování dobrých vztahů, ať už v MŠ či v rodině, budeme se snažit radovat se z maličkostí, z dobře odvedené práce a budeme se učit ocenit sebe i kamaráda. Seznámíme se s lidovými tradicemi, zvyky a svátky – svatý Martin, přivítání Mikuláše, Advent, Vánoce a podle věku dětí se budeme jednotlivým tradicím věnovat podrobněji. V tomto období se taky připravujeme na Mikulášskou nadílku, společně rozsvěcujeme vánoční stromeček. V tomto období probíhají besídky s vystoupením pro rodiče, mohou být spojené např. s dílničkami, zpěvem koled a občerstvením. Mimo to se zaměříme i na zdraví – budeme se seznamovat s lidským tělem, povídat si o návštěvě lékaře, o nemocech a o tom, co je pro naše tělo zdravé a nezdravé a jak se o něj správně starat. Kromě toho si s dětmi budeme povídat o pohádkách a jejich oblíbených knihách. S dětmi se budeme učit rozlišovat dobro a zlo, povídat si o vlastnostech různých postav a poučeních, které z pohádek vyplývají.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	Dílčí podtémata si volí učitelky jednotlivých tříd, kdy vychází ze zájmů dětí, jejich individuálních zvláštností, dovedností, schopností a potřeb. Důležitým kritériem je i věk dětí – vše přizpůsobujeme tak, aby byla vzdělávací nabídka i obsah co nejvíce aktuální, pro děti podnětná a mohly se učit prožitkem. Učitelky se mohou inspirovat a vybírat témata z přiloženého dokumentu „Inspirovník dílčích podtémat“, nebo si mohou zvolit podtéma vlastní.

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo	posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)	zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích	vytváření základů pro práci s informacemi	postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
		pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit	osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí	mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
		rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
	osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě	pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
		utvořit jednoduchý rým
		chápat slovní vtip a humor
		popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)
		sledovat a vyprávět příběh, pohádku
		učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)
		porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
		pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
		správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
se zajímá o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění	rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání	těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním
		respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti
		vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.
se chová při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout	ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými	chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
		bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
		odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky	osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy	uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
		zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování	seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije	uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)

6.1.3 Paní zima čaruje

Název integrovaného bloku	Paní zima čaruje
Oblast	Dítě a svět, Dítě a společnost, Dítě a ten druhý, Dítě a jeho psychika, Dítě a jeho tělo
Charakteristika integrovaného bloku	S příchodem nového roku si budeme s dětmi povídat o zimě, o tom, jak se v zimě oblékáme a proč je důležité být dobře oblečen. Připomeneme si, jak se staráme o své zdraví a jak předcházíme nemocem a nachlazení. Také si budeme povídat o tom, co můžeme v zimě dělat – probereme zimní sporty a aktivity, ať už ty, které děti samy realizují nebo ty, které zatím neznají a neumí. V rámci toho budeme s dětmi v různých sportech soutěžit a podporovat v nich soutěživost, týmového ducha a radost ze zažité výhry, ale také schopnost vyrovnat se s prohrou. Pokud nám počasí dovolí, budeme trávit více času venku a užívat si sněhu – budeme např. stavět sněhuláky, koulovat se a bobovat na našem školním kopci. Budeme také zkoumat a pozorovat zimní přírodu a krajinu – pozorovat změny, zamrzlá okna, vločky sněhu, při této příležitosti můžeme děti seznámit také s tím, jak sníh vzniká a kde se bere. Také si v tomto čase budeme povídat o tom, čím by chtěly děti být až vyrostou, co dělá máma a táta a také o tom, jak se dopravují do MŠ a co všechno za dopravní prostředky znají. Budeme se snažit, aby děti vnímaly prostřednictvím všech smyslů a aby se uměly vyjádřit prostřednictvím různých činností – výtvarných, pohybových, hudebních, dramatických a dalších. Budeme se opět seznamovat s tradicemi tentokrát spojenými s masopustem, který si oslavíme i vlastním karnevalem.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	Dílčí podtémata si volí učitelky jednotlivých tříd, kdy vychází ze zájmů dětí, jejich individuálních zvláštností, dovedností, schopností a potřeb. Důležitým kritériem je i věk dětí – vše přizpůsobujeme tak, aby byla vzdělávací nabídka i obsah co nejvíce aktuální, pro děti podnětná a mohly se učit prožitkem. Učitelky se mohou inspirovat a vybírat témata z přiloženého dokumentu „Inspirovník dílčích podtémat“, nebo si mohou zvolit podtéma vlastní.

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů	rozvoj a užívání všech smyslů	vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
		ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
		koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit	zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
		uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí
		prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije	vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách	mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
se dokáže ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy	rozvoj kooperativních dovedností	spolupracovat s ostatními
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie	vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim
		naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
		přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
		poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
		záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
		vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)
dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)	rozvoj společenského i estetického vkusu	vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat	vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách	dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair
	vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách	utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)

6.1.4 Když jaro zaťuká

Název integrovaného bloku	Když jaro zaťuká
Oblast	Dítě a svět, Dítě a společnost, Dítě a ten druhý, Dítě a jeho psychika, Dítě a jeho tělo
Charakteristika integrovaného bloku	V tomto IB se budeme s dětmi seznamovat s obdobím jara – se změnami, které s jarem přichází. Připomeneme si charakteristické znaky tohoto období, budeme pozorovat probouzející se přírodu – první rostliny, pučení stromů i keřů. Kromě říše rostlin se probouzí i všechna zvířata, proto si budeme povídat i o ptácích, kteří se postupně vrací z teplých krajin, o zvířatech domácích i divokých a o jejich mláďatech. Také nás v těchto měsících čeká spousta svátků a tradic. Mezi ty nejdůležitější patří Velikonoce, s kterými děti seznámíme. Při velikonočním tvoření si můžeme vyzkoušet např. vytvořit různé typy vajíček, nebo jiné velikonoční výrobky, řekneme si, co na Velikonoce děláme apod. Mimo to nás čeká pálení čarodějnic – můžeme si s dětmi zkusit vyrobit vlastní čarodějnici, přečíst zvyky a vysvětlit dětem, proč se vlastně čarodějnice pálí a co to symbolizuje. V tomto období se začneme s dětmi připravovat na besídku, která je určená pro maminky ke Dni matek. Děti podle svých možností, zájmů a věku společně s učitelkami dávají dohromady program, který by chtěly maminkám ukázat. Budujeme a podporujeme v dětech důvěru ve své schopnosti, aby mohly předvést své silné stránky a rozvíjet také své prezentační schopnosti. Při této příležitosti mohou děti představit práci za celý školní rok.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	Dílčí podtémata si volí učitelky jednotlivých tříd, kdy vychází ze zájmů dětí, jejich individuálních zvláštností, dovedností, schopností a potřeb. Důležitým kritériem je i věk dětí – vše přizpůsobujeme tak, aby byla vzdělávací nabídka i obsah co nejvíce aktuální, pro děti podnětná a mohly se učit prožitkem. Učitelky se mohou inspirovat a vybírat témata z přiloženého dokumentu „Inspirovník dílčích podtémat“, nebo si mohou zvolit podtéma vlastní.

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
		domluvit se slovy i gesty, improvizovat
		vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)
		vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	uvědomění si vlastního těla	vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
	uvědomění si vlastního těla	zachovávat správné držení těla
dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky	poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)	přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky
		uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)
		uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost	rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)	nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným
		řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
		respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
		uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
se nebojí chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
		zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)	rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodnýmzpůsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit příroduv okolí, živé tvory apod.)

6.1.5 Těšíme se na léto

Název integrovaného bloku	Těšíme se na léto
Oblast	Dítě a svět, Dítě a společnost, Dítě a ten druhý, Dítě a jeho psychika, Dítě a jeho tělo
Charakteristika integrovaného bloku	V květnu si budeme s dětmi povídat a připravovat se na Den matek. Nacvičíme pro maminky besídku, vyrobíme pro ně přání i drobný dárek. Tento svátek využijeme i k prohlubování citových vztahů k členům rodiny, k sobě navzájem, ale i k přírodě kolem nás. Po besídce se začneme pomalu těšit na léto. Budeme si povídat o prázdninách, o tom, kam děti pojedou. Můžeme zde zahrnout téma moře, cestování, návštěva ZOO apod. Kromě toho si budeme všímat změn, které v přírodě nastávají – dozrávání a sběr jahod, oteplení, změny oblečení, květiny, hmyz, … Budeme se snažit trávit co nejvíce času venku a tam začleňovat různé aktivity. Kromě toho budeme využívat mlhoviště na školní zahradě, ve kterém se budou moci děti osvěžit. Budeme u dětí posilovat kladný vztah k přírodě – děti se budou moct podílet na udržování zahrady, kterou mohou kropit, zalévat záhony a starat se o bylinkovou zahrádku, např. sklízet bylinky, učit se je rozpoznat a použít do pokrmů. I tady nás čeká povídání o svátcích a významných dnech, jak už bylo zmíněno, čeká nás Den matek, ale také Den dětí, který děti oslaví společným soutěžním dopolednem a např. zmrzlinou.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	Dílčí podtémata si volí učitelky jednotlivých tříd, kdy vychází ze zájmů dětí, jejich individuálních zvláštností, dovedností, schopností a potřeb. Důležitým kritériem je i věk dětí – vše přizpůsobujeme tak, aby byla vzdělávací nabídka i obsah co nejvíce aktuální, pro děti podnětná a mohly se učit prožitkem. Učitelky se mohou inspirovat a vybírat témata z přiloženého dokumentu „Inspirovník dílčích podtémat“, nebo si mohou zvolit podtéma vlastní.

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej	získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci	zorganizovat hru
		vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
		rozhodovat o svých činnostech
si uvědomuje, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky	vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu	mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy
projevuje dětským způsobem citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost	rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat	být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti	osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)	chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
		chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit	pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit	rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohoupoškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku	poznávání jiných kultur	vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
si uvědomuje svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu	vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností	chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí

6.2 Popis zpracování třídního vzdělávacího programu

Pedagogové sledují tyto obecné cíle :

rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání (rozvojový)
osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost (hodnotový)
získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí (postojový)

Dílčí cíle na úrovni oblastní:

biologické
psychologické
interpersonální
sociálně-kulturní
environmentální

Integrované bloky jsou široce pojaté tematické celky, které je třeba chápat vzhledem k oblastem vzdělávání jako průřezové. Integrované bloky jsou východiskem pro plánování, přípravu a realizaci, jsou zpracovány na úrovni třídy a jsou v kompetenci učitele.

Učitelé v TVP rozpracovávají integrované bloky do nabídky činností v tématech. Společným rysem integrovaných bloků, napříč třídami MŠ, je jejich cílová orientace, která vychází z jasně formulovaných očekávaných výstupů jednotlivých bloků.

Při vytváření třídních vzdělávacích programů budou učitelky podrobněji rozpracovávat klíčová témata do podoby tematických částí (podtémat) formou :

konkrétního vymezení sledovaných vzdělávacích cílů ve formě výstupů
konkrétního vymezení učiva
konkrétní nabídky aktivit, her a činností (vzdělávací nabídka)

Obsah a náplň těchto konkrétně vymezených údajů se bude odvíjet od zájmů, schopností, potřeb, individuálních předpokladů a vývojových zákonitostí konkrétních dětí konkrétní skupiny.

Grafická podoba plánu je plně v kompetenci učitelek ve třídě.

Součástí plánu tematické části je také autoevaluace.

6.3 Dílčí projekty a programy

Rádi bychom pokračovali v projektech Mezi námi , zaměřený na mezigenerační spolupráci, v našem případě s Centrem denních služeb pro seniory, dále Se Sokolem do života, který poskytuje metodiku k rozvoji pohybových dovedností.

Jsme otevření spolupráci s ekocentry, využíváme především programy Ekocentra Sluňákov, Děti na větvi , mimo to lze realizovat různé ekologické projektové dny v rámci MŠ.

Chceme využívat příležitostí v podobě zapojení se do různých projektů, např. Zdravá 5 (zaměření na zdravý životní styl), spoluprací s dalšími subjekty (DDM Olomouc, spolupráce se ZŠ, hasiči apod.

Záleží na každém pracovišti, do kterých programů či projektů se zapojí, uvedený výčet slouží jako návrh možností, nikoliv jako podmínka.

7 Evaluační systém

Cílem evaluace je:

dítě, jeho osobní rozvoj a spokojený citový život v mateřské škole;
respektující přístup vůči všem aktérům školního života (děti, zaměstnanci, rodiče, další partneři)

7.1 Autoevaluace

Autoevaluce probíhá na dvou úrovních, a to školní a třídní. Autoevaluační systém je sestaven tak, aby byl stanoven předmět evaluace a k nim metody a techniky, časový plán a odpovědnost.

7.1.1 Úrovně autoevaluace

Autoevaluace na úrovni školy

Předmět evaluace – systematické hodnocení probíhá v oblastech:

soulad ŠVP s RVP PV,
úroveň vzdělávací činnosti školy v předškolním vzdělávání, naplňování cílů ŠVP a plnění integrovaných bloků,
organizace,
práce a spolupráce pedagogického sboru a ostatních zaměstnanců,
kvalita podmínek vzdělávání*,
řízení MŠ,
oblast akcí MŠ a spoluprací s ostatními partnery a organizacemi,
naplňování vize školy.

Metody a techniky evaluace:

Analýza plánů, příprav, školních dokumentů, rozhovor nebo dotazník pro rodiče, učitele a další zaměstnance školy, hospitace, konzultace pedagogů, pedagogické porady, SWOT analýza, výroční zpráva o činnosti školy dle požadavků zřizovatele a další dle povahy hodnocené oblasti.

Časový plán:

Na pedagogických poradách v průběhu roku, v pololetí a v závěru každého školního roku.

Výsledek:

Výroční zpráva o činnosti školy, přijetí konkrétních opatření, úprava metod či obsahu vzdělávání.

Odpovědnost:

Za zpracování odpovídá ředitelka školy a zástupkyně ředitelky školy.

*Je-li to možné, na hodnocení podmínek vzdělávání se podílejí všichni zaměstnanci školy, rodiče a partneři školy.

Autoevaluace na úrovni třídy

Předmět evaluace – průběžné, pravidelné a systematické hodnocení probíhá v oblastech:

plnění dílčích cílů TVP a jeho soulad se ŠVP
způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání (zpracování a realizace integrovaných bloků a jejich témat)

evaluace témat
evaluaci integrovaných bloků – jeho průběhu (zvolené metody, postupy, přínos) a výsledků, využívá se k plánování dalších postupů (pedagog plánuje – realizuje – vyhodnocuje)
evaluace aktivit a projektů

sebereflexe učitelů – hodnocení sebe sama – pedagog neustále zvažuje své postupy s obavami o jejich správnost, ohlíží se za sebe, rozmýšlí své kroky, sleduje své výsledky a samostatně je hodnotí v porovnání s obecnými požadavky
výsledky vzdělávání (pedagogická diagnostika)

hodnocení třídy dětí – co si děti skutečně odnášejí dál, nač je možno ve vzdělávání navázat a v čem pokračovat, k čemu je dobré se vrátit, co dělat jinak
hodnocení jednotlivých dětí (systematické), jejich pokroků a vzdělávacích výsledků k zamýšlení a nasměrování dalšího postupu při výchově a vzdělávání

spolupráce s učitelkou na třídě, s ostatními kolegyněmi školy

Metody a techniky evaluace:

Analýza vzdělávacího programu, pedagogická diagnostika, monitorování, analýza činností

dětí, dotazník nebo rozhovor s rodiči, dětmi, kolegyní a další dle povahy hodnocené

oblasti.

Časový plán:

Evaluace se provádí průběžně – stručné hodnotící poznámky se zapisují do týdenních plánů

(TVP), závěrečná evaluace na úrovni tříd se provádí písemně v pololetí a na konci školního

roku a je projednána na pedagogické poradě.

Výsledek:

Závěrečná hodnotící zpráva o činnosti třídy v pololetí a na konci školního roku, přijetí konkrétních opatření, úprava metod či obsahu vzdělávání.

Odpovědnost:

Za zpracování zodpovídají učitelky jednotlivých tříd.

7.1.2 Kritéria evaluace

Mezi možná kritéria můžeme zařadit:

Kvalita naplňování zvolených cílů TVP a ŠVP
Soulad s RVP PV:
koncepční záměr ŠVP (vlastní myšlenka, dlouhodobé cíle-vize, jasné a srozumitelné vzdělávací cíle a záměry), vhodnost vzhledem k podmínkám (vychází z analýzy podmínek a situace školy, využívání možností, které nabízí okolní prostředí),
pojetí a zpracování vzdělávacího obsahu (koncepce vzdělávacího obsahu, obsahová i formální kvalita integrovaných bloků apod.)
Kvalita podmínek vzdělávání (předpoklady, okolnosti, situace)

věcné podmínky (prostory, vybavení, …),
životospráva (denní řád, režimová pravidla, …),
psychosociální podmínky (klima třídy i školy, atmosféra, kvalita komunikace, …),
organizační podmínky (forma práce, denní program, počty dětí ve třídě, …),
řízení mateřské školy (vymezení pravidel, týmová práce, spolupráce, …),
podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, pro děti nadané a pro děti ve věku od dvou do tří let,
personální a pedagogické zajištění (pedagogické, metodické i etické kompetence pracovníků, …),
spoluúčast rodičů (vzájemné vztahy mezi rodinou a školou, formy a obsah spolupráce, komunikace).

Vhodnost způsobu zpracování učiva a realizace vzdělávací nabídky
formální a obsahové zpracování (úplnost, funkčnost, přehlednost, „kulturní forma“, grafická úprava), vhodnost výběru aktivit a činností a her ve vzdělávací nabídce, vyváženost spontánních a řízených činností
otevřenost ŠVP (další rozvoj školy, zkvalitňování vzdělávání, prostor pro změny, kontakty s okolním životem)
Práce pedagogů včetně jejich sebereflexe – průběh vzdělávání (práce pedagogů)
pedagogický styl (metody a formy práce, metodické a diagnostické postupy),
vzdělávací nabídka (třídní vzdělávací programy a jejich naplňování, integrované bloky, nabídka činností, …)
Výsledky vzdělávání (vzdělávací přínos u dětí – oblast vztahů, postojů, dovedností, poznatků, řešení problémů a jiné)
individuální vzdělávací pokroky u dětí
vyhodnocování rozvoje a učení dítěte, prospívání ve vztahu k jeho individuálním možnostem a potřebám, klima třídy
hodnocení vzdělávacích výsledků celé třídy
Při sebereflexi si denně odpovídáme na otázky: Co se děti naučily (hodnotíme děti), co se dozvěděly nového (hodnocení výsledků a čím (hodnocení procesů) se mi podařilo toho dosáhnout (autoevaluace).
Projevená přání dětí a jejich nápady, postřehy k činnostem a k tématu, zájem dětí o činnost:
sledování přání a zájmu dětí o vzdělávací nabídku – dle potřeby rozvinout, rozšířit, uplatňovat nutnou dávku improvizace, netrvat za každou cenu na tom, co je naplánované, reagovat pružně a přistupovat tvořivě
Individuální podpora dětí

7.1.3 Konkretizovaný evaluační systém

Konkretizovaný evaluační systém je stanoven na každý školní rok dle aktuálních potřeb, je sestaven v návaznosti na předchozí školní rok, na základě vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a aktuální kvality a úrovně v jednotlivých oblastech. Kritéria, subkritéria a indikátory jsou určeny s cílem zlepšení podmínek, kvality a úrovně jednotlivých oblastí dle kompetenčních, prostorových, finančních, organizačních, legislativních, časových a personálních možností.

Konkretizovaný evaluační systém je sestaven do tabulky (viz. Příloha).

7.2 Pedagogická diagnostika

Pedagogická diagnostika je součástí evaluačního systému na třídní úrovni.

Pedagog dlouhodobě a systematicky sleduje rozvoj a osobní vzdělávací pokroky každého

dítěte jednotlivě, tzn. na základě individuálně vztahové normy. Výsledky zaznamená u

každého dítěte zvlášť do archů pedagogické diagnostiky. Při hodnocení nesrovnává s

určitou normou ani s ostatními dětmi.

Předmět evaluace:

Systematické hodnocení jednotlivých dětí, jejich pokroků a vzdělávacích výsledků a optimální nastavení následujícího postupu ve výchově a vzdělávání.

Časový plán:

Průběžně během školního roku, záznamy u každého dítěte v pedagogické diagnostice 2x ročně, v případě nově příchozích dětí záznam o adaptaci a vstupní diagnostice.

Metody a techniky:

Pozorování, analýza činností dětí, dotazník nebo rozhovor s rodiči, dětmi, kolegyní a další dle povahy hodnocené oblasti.

Výsledek:

Portfolio dítěte – výsledky práce, písemný záznam o vývoji dítěte v diagnostických arších, na základě zjištěných informací o tom, v čem je dítě úspěšné, v čem má problémy, je vyvozen postup pro práci s daným dítětem.

Odpovědnost:

Za zpracování zodpovídají učitelky jednotlivých tříd.

PŘÍLOHA Č.1 – Rámcová tabulka evaluačního systému

Autoevaluační plán MŠ
Co vyhodnocujeme? (oblast a podoblast)	Jak vyhodnocujeme? (metody)	Jak často?	Kdy? (měsíc)	Kdo? (kdo realizuje, zodpovídá za evaluaci)	Kritéria (určují kvalitu oblasti)	Subkritéria (blíže specifikují kritéria)	Indikátory (určují přesný žádoucí popis kvality, jaká by měla být realita, indikátory by měly být formulovány tak konkrétně, aby se daly jednoduše vyhodnotit)	Hodnocení (může být slovní, na škále…)
1. Oblast: Soulad ŠVP s RVP PV

2. Oblast: Plnění cílů ŠVP

3. Oblast: …

Zdroje

BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Kvalita, strategie a efektivita v řízení mateřské školy. Praha: Portál, 2010, 171 s. ISBN 978-80-7367-221-8.

BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a Vlasta ŠMARDOVÁ. Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press, 2010, iii, 100 s. Moderní metodika pro rodiče a učitele. Předškoláci a děti prvního stupně ZŠ. ISBN 9788025125694.

KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Dítě a mateřská škola: co by měli rodiče znát, učitelé respektovat a rozvíjet. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. Pedagogika. ISBN 978-80-2474435-3.

NOVOTNÁ, Lenka, Miloslava HŘÍCHOVÁ a Jana MIŇHOVÁ. Vývojová psychologie pro učitele. 2. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2004, 82 s. ISBN 8070826266.

POLÁCHOVÁ VAŠŤATKOVÁ, Jana. Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 188 s. Monografie. ISBN 80-244-1422-8.

PRÁŠILOVÁ, Michaela. Projektování v mateřské škole. V Olomouci: Hanex, 2004, 246 s. ISBN 8085783444.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), MŠMT ČR. 2021 [online]. [cit. 20.07.2022]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/56051/

SMOLÍKOVÁ, Kateřina, KUPCOVÁ, Martina. Autoevaluace mateřské školy: metodická příručka k vlastnímu hodnocení. Praha: VÚP, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2008, 68 s. ISBN 978-80-87000-22-9.

SYSLOVÁ, Zora, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Rámec profesních kvalit učitele mateřské školy. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 77 s. ISBN 978-80-210-7882-6.

SYSLOVÁ, Zora. Autoevaluace v mateřské škole: cesta ke kvalitě vzdělávání. Praha: Portál, 2012, 177 s. ISBN 978-80-262-0183-0.

ŠMELOVÁ, Eva, PRÁŠILOVÁ, Michaela. Didaktika předškolního vzdělávání. Praha: Portál, 2018, 229 s. ISBN 978-80-262-1302-4.